Jak WHO definuje pojem zdraví? Proč je to důležitější, než si myslíte

WHO zdraví není jenom absence nemoci. To je první věc, kterou musíte pochopit, když se ptáte, co je zdraví vlastně. V roce 1948 Světová zdravotnická organizace (WHO) představila definici, která se dodnes nezměnila - a přesto ji většina lidí úplně přehlíží. Neříká to, že když nemáte zimnici nebo vysoký krevní tlak, jste zdraví. Říká to něco mnohem hlubšího. A to je přesně ten důvod, proč dnes většina lidí stále neví, co znamená opravdu být zdravý.

Zdraví je stav plného fyzického, duševního a sociálního blaho

WHO říká přesně toto: „Zdraví je stav plného fyzického, duševního a sociálního blaha, a nejenom absence nemoci nebo infekce.“ Tři slova. Tři oblasti. A žádná z nich nejde ignorovat. Když někdo říká, že je zdravý, protože běhá pět kilometrů denně a jí jen zeleninu, ale nemá kamarády, trpí úzkostí a cítí se osamělý - není zdravý. A naopak: když někdo má přesvědčivější tělo, ale spí špatně, neví, kdo je, a má pocit, že nikdo nechápe, co prožívá - také není zdravý.

Tato definice nebyla napsaná pro lékaře v laboratoři. Byla napsaná pro lidi, kteří žijí v reálném světě. Pro matky, které se snaží najít čas i na sebe. Pro studenty, kteří se neustále přetěžují. Pro pracovníky, kteří se bojí ztratit zaměstnání, když si vezmou den volna. WHO neříká, že musíte být perfektní. Říká, že musíte být celistvý.

Proč fyzické zdraví samo o sobě nestačí

Většina lidí přemýšlí o zdraví jako o něčem, co se měří na váze, v krevních testech nebo v počtu opakování při tréninku. To je všechno důležité. Ale když se podíváte na data WHO, uvidíte, že lidé s výborným fyzickým zdravím, ale s chronickým stresem nebo izolací, mají o 50 % vyšší riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin než ti, kteří mají lehce horší tělo, ale silné vztahy a jasný smysl života.

Studie z roku 2023, kterou prováděla WHO v 17 zemích, ukázala, že lidé, kteří měli alespoň tři blízké osoby, se kterými mohli mluvit o svých strachu, byli mnohem méně náchylní k deprese i chronickým onemocněním. Nejde o počet přátel. Jde o to, jestli máte někoho, kdo vás vidí, když se nechcete ukazovat. To je sociální zdraví. A to je stejně důležité jako fyzické.

Když jste unavení, nemáte chuť jíst, a nechcete se vykoupat - to je fyzický problém. Když jste unavení, nemáte chuť jíst, a nechcete se vykoupat, protože si myslíte, že nikdo nevěří, že jste hodný, nebo že jste jen „zbytečný“ - to je duševní a sociální problém. A ten se nevyřeší léky.

Duševní zdraví není „příloha“ - je to jádro

WHO v roce 2022 zveřejnila, že přes 970 milionů lidí na světě trpí duševními poruchami. A přesto většina z nich nikdy nevyhledá pomoc. Proč? Protože se stále myslí, že duševní zdraví je „něco, co se dá vypnout, když se člověk nasype“. Ale to není pravda. Duševní zdraví není jenom „něco, co se děje v hlavě“. Je to to, co vás drží pohromadě, když se celý svět řítí.

Uvažujte o tomto: Když máte zlomenou ruku, nepředpokládáte, že se sama zahojí, jen protože jste „silný“. Proč tedy předpokládáte, že když máte zlomenou duši, stačí jen „zakouřit“ a bude to v pořádku? WHO říká, že duševní zdraví je stejně důležité jako fyzické. A že ho nelze oddělit od toho, jak se cítíte v práci, v rodině, v ulici, v posteli.

Nejde o to, jestli máte nějakou diagnózu. Jde o to, jestli máte schopnost cítit, myslet, rozhodovat a přijímat sebe i svět kolem sebe. Když se každý den probouzíte s pocitem, že jste „něco špatného“, že jste „nedostatečný“ nebo že „nic nemáte smysl“, pak jste v nezdravém stavu - bez ohledu na to, jak dobře se vám daří běhat nebo jak máte čisté krevní testy.

Sociální zdraví - to, co nikdo neříká

Sociální zdraví není o tom, mít mnoho přátel na Instagramu. Je to o tom, mít lidi, kteří vás neodmítají, když jste slabí. Kteří vás nekritizují, když se nechcete vykoupat. Kteří vás nevyhodnocují, když se rozhodnete odpočinout. Kteří vás neříkají „příliš citlivý“ nebo „příliš náročný“.

WHO ukazuje, že lidé, kteří žijí v komunitách, kde se lidé navzájem podporují, mají nižší úmrtnost, nižší výskyt cukrovky, nižší úroveň stresových hormonů. A to i když mají stejnou stravu a stejný přístup k pohybu jako ti, kteří žijí sami. To není náhoda. Je to věda.

Uvažujte o tomto: Když jste zdraví, ale žijete v domě, kde nikdo neví, kdy jste smutní, kde nikdo neptá se „Jak se máš?“ - jste v nezdravém prostředí. A to i když jste výborně vyspání, jste jeli zeleninu a máte 10 000 kroků denně. Tělo se nezdraví jenom od jídla a pohybu. Zdraví se zdraví i od toho, kdo vás okolí.

Co to znamená pro vás dnes

Když začnete přemýšlet o zdraví podle WHO, přestanete hledat „správnou dietu“ nebo „nejlepší trénink“. Začnete se ptát: „Co mi dnes dává pocit, že jsem celý?“

Je to ten večer, kdy jste si dali půl hodiny na to, abyste si přečetli knihu, aniž byste se dívali na telefon? Je to ta chvíle, kdy jste se zastavili a řekli někomu: „Dnes jsem se cítil o jeden krok blíž k sobě“? Je to ten rozhovor, kdy jste se odvážili říct: „Nemám to pod kontrolou“ - a nebyli jste odsouzeni?

Zdraví není cíl. Je to proces. Je to každodenní rozhodnutí: „Dnes si dám čas na sebe, i když to nevypadá jako produktivní.“ „Dnes se nebudu snažit být silný. Dnes se budu snažit být upřímný.“ „Dnes si najdu někoho, kdo mě slyší.“

WHO neříká, že musíte mít dokonalý život. Říká, že musíte mít život, ve kterém máte prostor na to, abyste byli, jak jste. Bez výčitek. Bez výhrad. Bez potřeby se opravovat. A to je nejtěžší, ale také nejcennější věc, kterou můžete pro sebe udělat.

Co dělat, když se cítíte ztracený

Není potřeba začít od nuly. Nejde o to, abyste se stali „perfektně zdravými“. Jde o to, abyste se stali trochu vědomějšími. Začněte tímto:

1. Přiznejte si, že zdraví není jen tělo. Každý den si položte otázku: „Co mi dnes chybělo?“ - a neříkejte jen „čas“ nebo „energie“. Může to být „lidi, kteří mě slyšeli“ nebo „možnost být smutný bez výčitek“.
2. Identifikujte jednu osobu, která vás neodsuzuje. Pokud nemáte takovou osobu - začněte hledat. Může to být terapeut, kamarád, online skupina, kniha. Nezáleží na formě. Záleží na tom, jestli vás to spojuje.
3. Dejte sobě povolení nechat něco nevyřešeného. Nemusíte mít odpověď na všechno. Nemusíte být „v pohodě“ každý den. WHO neříká, že zdraví je konstantní stav. Říká, že zdraví je schopnost se vracet - i když to trvá déle.

Nikdy nebudete zdraví, když budete hledat dokonalost. Budete zdraví, když budete hledat přítomnost. A to je rozdíl, který změní všechno.