Jak normálně jíst? Praktický průvodce pro zdravé, beze stresu stravování

Stále se cítíte jako by jídlo bylo váším nepřítelem? Každý večer si počítáte kalorie, vyhýbáte se některým potravinám, protože „to není zdravé“, a pak se cítíte vinně, když si dovolíte kousek čokolády? Nejste sami. Mnoho lidí žije v nesnázích s jídlem - ne proto, že by to bylo špatné, ale protože se naučili, že jíst musí být složité, omezené a plné viny.

Ale co kdyby to bylo jednodušší? Co kdyby normální jídlo neznamenalo dietu, ale prostě jíst, když máte hlad, co potřebujete a co vás baví? To není snadné, když celý svět vás učí, že jídlo je problém. Ale to, co potřebujete, není další plán na hubnutí. Potřebujete přirozený vztah k jídlu.

Co vlastně znamená „normálně jíst“?

Normálně jíst neznamená jíst všechno, co je v lednici. Znamená to jíst tak, že:

• Nejíte proto, že jste unavení, smutní nebo zneklidnění - ale proto, že máte hlad.
• Nemusíte po každém jídle počítat kalorie, protože víte, že vaše tělo ví, kolik potřebuje.
• Nemusíte se cítit vinně, když sníte dort na narozeniny.
• Neodmítáte potraviny jen proto, že někdo řekl, že „jsou špatné“.
• Jíte různé potraviny - zeleninu, bobule, maso, tuky, uzeniny, ovoce, sladkosti - a nezakazujete si nic úplně.

To není „bez pravidel“. To je „bez psychologického břemene“. Většina lidí, kteří jí „normálně“, nejí jen ovoce a quinoa. Jí rizotko s máslem, klobásu, zmrzlinu, pečené brambory, a přitom nejsou nadvážní. Proč? Protože nekontrolují každý kousek. Jí s hlavou i s tělem.

Proč je dnes jíst tak těžké?

Když jste dítě, jíte, když máte hlad. Zkuste si vzpomenout, jak jste si koupili zmrzlinu a jeli jste ji celou, aniž byste se cítili vinně. A co se stalo? Nic. Tělo se vyrovnalo. Váha se stabilizovala. Tělo vědělo, co potřebuje.

Ale potom přišel svět diet. „Nechte si cukr.“ „Tuky jsou zlé.“ „Jen bílé maso.“ „Přes den jen zeleninu.“ A pak přišla social media: „Zdravé jídlo“ znamená zelený šálek s kvasnicemi, který stojí 250 korun. A „normální“ jídlo se stalo „špatným“.

Ve skutečnosti je věda jasná: tělo potřebuje různé potraviny. Některé potraviny vám dávají energii, jiné pomáhají s imunitou, jiné vám prostě dělají radost. A všechny mají své místo. Neexistuje „ideální“ strava, která by měla být stejná pro každého. Existuje jen „vaše“ strava - ta, která vás naplní, nevyčerpá a nebude vás trápit.

Co dělají lidé, kteří jí „normálně“?

Lidé, kteří mají zdravý vztah k jídlu, dělají něco, co vypadá jednoduše - ale je to nejtěžší věc na světě, když jste v dietním kolečku:

1. Jí štěstěnou, ne podle plánu. Neplánují jídlo na týden. Nečekají na „pondělí“ a „začátek nového života“. Jí, když mají hlad. A když ne, nejedí.
2. Nechávají si všechno. Nezakazují si žádné potraviny. Když si přejete čokoládu, jedí ji. A pak jí něco jiného. Nezakazují si těsto, klobásu, sladký čaj, pivo, zmrzlinu. Neexistuje „zakázaná“ potravina - jen potraviny, které nejíte často.
3. Nesledují kalorie. Věří tělu. Když jste hladní, jíte. Když jste sytí, přestáváte. Když jste měli hodně tuku, budete mít hlad po nějaké době. Když jste měli hodně cukru, budete chtít něco soleného. Tělo ví, co potřebuje. Stačí mu dát prostor.
4. Jí s pozorností. Nenechávají jídlo na pultě, když sledují televizi. Jí na stole, v klidu, s přítelem nebo sám. Vědí, jak se jídlo cítí. A jak se cítí poté.
5. Nepřipisují jídlu všechny problémy. Když se cítíte špatně, neviny na jídlo. Když jste unavení, možná spíte málo. Když jste nervózní, možná jste příliš dlouho seděli. Jídlo není zdrojem všech problémů - ani zdrojem všech řešení.

Co je „normální“ strava? Nejde o to, co jíte - ale jak jíte.

Nejde o to, jestli jíte zeleninu nebo brambory. Nejde o to, jestli jíte chléb nebo rýži. Nejde o to, jestli jste vegetarián nebo jíte maso. Všechny tyto volby mohou být zdravé - pokud je děláte s klidem, bez viny a bez nutnosti kontroly.

Skutečně zdravý jídelníček není ten, kde je 10 druhů zeleniny. Je to ten, kde jíte:

• Přirozené potraviny - co je co nejméně zpracované. To znamená: ovoce, zelenina, zrní, vejce, maso, ryby, mléko, máslo, máslo, tuky, sušenky, čokoláda - ale ne výrobky, které mají 20 neznámých přísad.
• Co vás baví - pokud vás zmrzlina nezajímá, nejíte ji. Pokud vás výborný těstovinový nápoj baví, jíte ho. Nejíte to, co „máte jíst“, ale co vás opravdu těší.
• Co vás naplní - když jíte, cítíte, jak se vaše tělo změní. Když jste sytí, přestáváte. Nejíte „do konce“, protože „je to tam“.

Nejde o to, kolik jíte. Nejde o to, jak často. Nejde o to, jakým způsobem to jíte. Nejde o to, jaký je váš BMI. Nejde o to, zda jste „zdravý“ podle nějakého testu. Nejde o to, jestli jste „na dietě“.

Nejde o nic jiného než o to, jestli jíte tak, že se cítíte dobře - tělesně i duševně.

Co se stane, když přestanete kontrolovat jídlo?

Když jste dlouho kontrolovali jídlo, vaše tělo se naučilo, že jídlo je nebezpečné. A tak reaguje - tělo začne vás „věřit“ větší hladem, větší touhou po sladkém, větší touhou po tuku. Je to obrana. Tělo si říká: „Pokud tohle budeš znovu zakazovat, já se připravím na hlad.“

Když přestanete kontrolovat, tělo se pomalu uklidní. Hlad se vyrovná. Tělo začne znát své potřeby. A pak se stane něco nečekaného: přestanete jíst příliš. Ne proto, že jste „zakázali“ něco. Ale protože jste přestali bojovat s tělem.

Nejste „tělo, které potřebuje hubnout“. Jste tělo, které potřebuje být v klidu. A když je v klidu, začne se přirozeně vyrovnávat.

Co dělat, když se vám nechce začít?

Nemusíte začít hned všechno najednou. Stačí jeden krok:

• Udělejte si seznam potravin, které jste si zakázali. Napište je - čokoláda, těstoviny, klobása, zmrzlina, pivo, pečené brambory. A pak si jednu z nich vyberte. Jíte ji příští týden. Bez viny. Bez počítání. Jen tak, jak jste to dělali, když jste byli děti.
• Nejíte, když jste unavení nebo smutní. Zkuste si namísto jídla dát kávu, procházku, hovor s přítelem, hudbu. Zjistíte, že často jídlo nahrazuje něco jiného - a to je dobré zjištění.
• Udělejte si „jídelníček“ podle nálad. Ne podle kalorií. Podle toho, co chcete: „Dnes chci něco sladkého a teplého.“ Nebo: „Dnes chci něco chutného a kyselého.“
• Nezakazujte si nic. Pokud si řeknete: „Nikdy už nebudu jíst cukr“, budete ho chtít ještě víc. Pokud si řeknete: „Můžu to jíst, když chci“, ztratí to svou moc.

Co nejde?

Někdo řekne: „Ale když nebudu kontrolovat, tak budu všechno jíst a zhubnu.“ To není pravda. Tělo nechce být přeživené. Když jíte všechno, co chcete, a nejíte z viny, vaše tělo se přirozeně vyrovná. Většina lidí, kteří přestanou kontrolovat, zhubnou - ale ne proto, že se snaží. Protože přestali bojovat.

Někdo řekne: „Ale já mám problém s přílišným jídlem.“ Tak to není problém s jídlem. Je to problém s emocemi. A to se řeší jinak - ne tím, že jste „zakázali“ cukr. To jen přidává stres. A stres způsobuje více jídla.

Nejde o to, kolik jíte. Nejde o to, co jíte. Nejde o to, kdy jíte. Nejde o to, jak jste „zdraví“ podle nějakého testu.

Nejde o nic jiného než o to, jestli jíte tak, že se cítíte klidně, bez viny, bez strachu a bez potřeby kontroly.

Co je na konci?

Nejde o to, abyste „zdravě“ jeli. Jde o to, abyste jeli normálně. A normálně jíst znamená: jíst, když máte hlad. Přestat, když jste sytí. Jíst, co vás baví. Nezakazovat si nic. A neřešit jídlo jako problém.

Nejste v nemoci. Nejste „ztracený“. Jste jen člověk, který se naučil, že jídlo je pro život, ne pro kontrolu.

A to je všechno, co potřebujete vědět.