Jak definovat zdraví? Prosté odpovědi na složitou otázku

Zdraví není jen absence nemoci. To je ten nejčastější omyl. Mnoho lidí si myslí, že když nemají zimnici, nebo nejsou na lékárničce, jsou zdraví. Ale to je jako říct, že auto je v pořádku, protože neprásklo. Zdraví je celý systém - tělo, mysl, návyky, vztahy a prostředí. A když jeden kousek selže, celé to začne křivit.

Zdraví není cíl, je to proces

Když jsem před pěti lety šla k lékaři s bolestmi zád, ona mi řekla: „Nemáte nic poškozeného. Ale vaše tělo vám říká, že něco není v pořádku.“ Nebyla to chyba v páteři. Nebyla to špatná poloha. Byla to přetížená duše. Spal jsem si energii na práci, která mě neplnila. Neříkala mi, abych si koupila lék. Řekla mi: „Zkus se zeptat, co tě tělo potřebuje, když se neptáš.“

Zdraví není něco, co si koupíš v lékárně. Není to něco, co dosáhneš, když zhubneš o pět kilo nebo běháš pět kilometrů denně. Je to o tom, jak často posloucháš své tělo. Když máš únavu, která neodchází - je to zpráva. Když ti něco nechutná, ale je to „zdravé“ - je to zpráva. Když se nechceš probouzet - je to zpráva. Zdraví je dialog, ne výsledek.

Co se skrývá za tímto slovem?

Organizace světové zdravotnictví (WHO) to definovala už v roce 1948: „Zdraví je stav úplné fyzické, mentální a sociální pohody, a nejen absence nemoci nebo infekce.“

Tři slova. Tři oblasti. A většina lidí si pamatuje jen první. Fyzické zdraví. Ale co je s tím, co se děje v hlavě? A co s tím, co se děje mezi lidmi?

Uvažujme o tom takto:

• Fyzické zdraví: tělo funguje. Spíš dobře, jíš rozumně, pohybuješ se, nejsi v neustálé bolesti. Nejde o to, mít šestiprvkový bral. Jde o to, že ti tělo dovolí být v klidu, když potřebuješ klid.
• Mentální zdraví: mysl ti neustále neříká, že jsi nedostatečný. Nepřemýšlíš o minulosti, kterou už nezvládneš, nebo o budoucnosti, kterou neovládáš. Můžeš se soustředit. Můžeš se smát. Můžeš říct „ne“. A nebojíš se, že bys to mohla být „slabá“.
• Sociální zdraví: máš někoho, kdo tě zná, kdo tě slyší, kdo ti neříká, jak máš žít. Máš prostor, kde nemusíš být „v pořádku“. Můžeš být unavený, zlobný, zmatený - a stále být přijatý.

Když jedna z těchto oblastí klesne, ostatní začnou padat jako dominové kostky. Když se nezabýváš mentálním zdravím, tělo se začne „vyprávět“ bolestmi, zácpou, neustálou únavou. Když nemáš sociální vazby, tvůj mozek začne produkovat více stresových hormonů - a to ti způsobí problémy s imunitou, spánkem, trávením.

Co to znamená v praxi?

Nikdo ti neřekne, jak máš žít. Ale můžeš začít tímto:

1. Přestan si říkat „musím“ a začni si říkat „chci“. Když jsi unavený a říkáš si: „Musím běžet, protože to je zdravé.“ - to není zdraví. To je vyčerpání. Když říkáš: „Chci se pohnout, protože to mě uklidní.“ - to je zdraví.
2. Nezabývej se jen tím, co jíš. Zaměř se na to, jak jíš. Jíš rychle? Jíš před obrazovkou? Jíš z úzkosti? To je víc než výživa. To je způsob, jak se sám sebou zacházíš.
3. Nech si čas na „nic“. Ne na „relaxaci“. Ne na „meditaci“. Prostě na „nic“. Sedni si na lavičku. Podívej se na stromy. Neřeš, co máš dělat dál. Jen buď. To je základní opatření proti vyhoření.
4. Přiznej si, když potřebuješ pomoc. Nejde o to, že jsi „slabý“. Jde o to, že jsi člověk. Když jsi unavený, nevěříš si, nebo máš pocit, že nic nezvládneš - to není chyba. To je signál. A signál se má poslouchat.

Zdraví není o dokonalosti

Někdo říká: „Já jsem zdravý, protože nejím cukr.“

Ale co když se kvůli tomu neustále otravuješ? Co když si za každým kouskem čokolády říkáš: „Jsem zlý.“? To není zdraví. To je násilí.

Zdraví není o tom, abyš byl dokonalý. Je to o tom, abyš byl přirozený. Když se zlobíš, zlob se. Když jsi smutný, dej si čas. Když chceš jít na pivo, jdi. Když chceš jít na pěší procházku, jdi. Neustále se snažit být „dobrým“ je největší zátěží pro lidské tělo.

Zdraví je o tom, že se nebojíš být takový, jaký jsi. A že víš, že to stačí.

Co to vlastně znamená - být zdravý?

Zdravý člověk je ten, který:

• spí, když potřebuje - ne když „má čas“
• jí, když má hlad - ne když je „čas na oběd“
• říká „ne“, když potřebuje - ne když „to musí“
• pláče, když to potřebuje - ne když „je to nevhodné“
• má někoho, kdo ho nezkouší „napravit“ - ale jen s ním sedí
• nechává se někdy ztratit - bez cíle, bez plánu, bez výsledku

To je všechno. Nejsou to žádné tajemství. Nejsou to žádné recepty. Jen jsi člověk. A člověk potřebuje přirozenost. Ne dokonalost.

Co dělat, když se to zdá příliš složité?

Nezačínej tím, že chceš „být zdravý“. Začni tím, že chceš jen počítat.

Každý den si polož tři jednoduché otázky:

1. Co mi tělo dnes říká?
2. Co mi mysl dnes říká?
3. Co mi srdce dnes říká?

Nemusíš odpovědět hned. Nemusíš to zapisovat. Jen si je polož. A potom se podívej, co se změní za týden. Za měsíc. Za rok.

Zdraví není cíl. Je to cesta, kterou už jdeš. Jen jsi zapomněl, že jsi na ní.