Co je primordiální prevence a jak ji použít k zabránění nemocem ještě před jejich vznikem

Co kdybychom mohli zabránit srdečnímu infarktu, cukrovce nebo rakovině ještě před tím, než se vůbec začnou rozvíjet? Nejde o sci-fi. To je přesně cíl primordiální prevence - zastavit nemoci ještě před tím, než se vůbec objeví první rizikové faktory. Není to o léčbě, ani o raném záchytu. Je to o změně toho, co vůbec umožňuje, aby nemoc vůbec vznikla.

Co je primordiální prevence?

Primordiální prevence je nejhlubší úroveň prevence. Zatímco primární prevence se snaží zabránit nemoci u lidí, kteří už mají rizikové faktory (např. kouření, obezita), primordiální prevence pracuje na úrovni, kde tyto rizikové faktory ještě neexistují. Je to prevence před prevencí.

Představ si to takhle: primární prevence říká: „Nekuř, abys neměl rakovinu plic.“ Primordiální prevence říká: „Nechme děti růst ve světě, kde kouření není normální, kde nevidí rodiče, jak kouří, a kde nejsou reklamy na cigaretky.“

Tato forma prevence se zaměřuje na změnu prostředí, kultury a společenských struktur. Je to o tom, jak vyrůstáme, jak se živíme, jak se pohybujeme, jak se komunikuje o zdraví - od chvíle, kdy jsi ještě v břehu matky.

Kde se primordiální prevence odehrává?

Nechceš si to představit jako nějaký komplikovaný plán od lékařů. Primordiální prevence se děje v každodenních věcech:

• V rodině - když rodiče volí vodu místo slazených nápojů a připravují jídlo z přirozených surovin
• V mateřských školkách - když děti dostávají denně 3 hodiny venku, ne 3 hodiny před obrazovkou
• V městech - když mají ulice chodníky, když je možné dojít pěšky do obchodu, školy nebo parku
• V politice - když se zavádí daně na cukr, zakazují reklamy na nezdravé potraviny dětem nebo zajišťují bezplatné kojenecké výživné doplňky

Největší účinek má primordiální prevence v prvních 1000 dnech života - od početí do dvou let. V této době se v těle dítěte vytváří základy metabolismu, imunitního systému, nervového systému a i návyků. Když dítě v tomto období dostává přirozenou výživu, má dostatek spánku, nevidí stresující prostředí a neexponuje se toxickým látkám, jeho šance na vývoj chronických onemocnění klesá dramaticky.

Co to znamená pro rodiče?

Nemusíš být dokonalým rodičem. Musíš jen být vědomý. Tady je, co opravdu funguje:

1. Nezačínej s cukrem. Děti nejsou přirozeně příznivé ke sladkému. To jim učíme. Pokud dítě nezačne pít limonády, džusy nebo slazené jogurty, nikdy si nevytvoří chuť na ně. Voda a mléko jsou dostatečné.
2. Příroda je nejlepší lék. Děti, které tráví čas venku, mají nižší riziko alergií, obezity a deprese. Stačí 20 minut denně v zeleni - park, zahrada, les. Ne musí být přírodní rezervace. Stačí tráva a stromy.
3. Neuč se stresovat. Dítě, které roste v domácnosti, kde je častý křik, napětí nebo emocionální zanedbání, má vyšší hladinu kortizolu - hormonu, který přispívá k obezitě, cukrovce a zánětům. Klid, bezpečí a konzistence jsou důležitější než perfektní výživa.
4. Zaměř se na spánek. Děti potřebují spánek jako kyslík. Dítě ve věku 1-3 let potřebuje 11-14 hodin spánku denně. Pokud spí méně, riziko obezity a problémů s pozorností se zvyšuje.
5. Nezaváděj umělé přísady. Nezaměňuj přirozené potraviny za „zdravé“ zpracované výrobky. „Bez cukru“ jogurt může obsahovat umělé sladidla, barviva a konzervanty. Čerstvé ovoce a celozrnné potraviny jsou vždy lepší volbou.

Proč to nefunguje většinou?

Protože se na to díváme špatně. Většina lidí si myslí, že zdraví je věc jednotlivce. Ale primordiální prevence říká: zdraví je věc společnosti.

Když všude v obchodě stojí slazené nápoje vedle vody, když dětské hračky jsou spojené s nezdravou stravou, když školy nemají kuchyni a děti dostávají zpracované obědy - není to chyba rodičů. Je to chyba systému.

Ve Švédsku, například, se od roku 2010 zakázaly reklamy na nezdravé potraviny v televizi a na internetu, pokud cílí na děti do 12 let. Výsledek? V posledních 15 letech se počet obezitních dětí snížil o 30 %. V Japonsku je výživa dětí v mateřských školkách regulována zákonem - každý jídelníček musí být vyvážený, obsahovat zeleninu, ryby a celozrnné obiloviny. A děti tam nemají problémy s cukrovkou ani s obezitou ve věku 10 let.

V Česku se o tom moc nemluví. Ale některé školy a města začínají dělat kroky: některé mateřské školky už nepřipravují slazené jogurty, některé obce zavádějí bezplatné ovoce a zeleninu pro děti. To je začátek.

Co můžeš udělat dnes?

Nečekáš na vládu, aby změnila svět? Můžeš začít doma. A v tvojí komunitě.

• Změň svůj nákupní košík. Kup více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, ořechů a málo zpracovaných potravin. Nezaměňuj „zdravé“ balíčky za skutečnou potravu.
• Uč se připravovat jídla doma. Připravování jídla není časově náročné. Stačí 15 minut na vaření rýže, zeleniny a vajíčka. To je lepší než každý „zdravý“ oběd z obchodu.
• Podpoř školu, která se snaží. Pokud má tvoje dítě školu, která dává dětem čerstvé ovoce nebo má kuchyni, podpoř ji. Dej zpětnou vazbu. Změna začíná tím, že někdo řekne: „To je dobré, dělejte to dál.“
• Neber to jako výzvu. Ber to jako životní styl. Není to o tom, abys „byl zdravý“. Je to o tom, abys žil tak, že zdraví je přirozený důsledek tvého každodenního jednání.

Co se stane, když to neuděláme?

Představ si svět, kde 50 % dospělých má obezitu, 30 % cukrovku a každý třetí člověk má nějaké srdcové onemocnění. To není scénář z budoucnosti. To je realita, která se už rozvíjí.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví ČR je v současné době 14 % dětí ve věku 7-10 let nadvážných a 5 % obezitních. Tyto čísla se zvyšují každým rokem. A když tyto děti dospějí, budou potřebovat léky, léčby, operace - a většina z nich bude v důchodu, když budou mít jen polovinu energie, než by měly.

Primordiální prevence je jediná cesta, jak to zastavit na kořeni. Nechceme jen léčit nemoci. Chceme, aby se vůbec neobjevily.

Je to realistické?

Ano. Ale ne rychle. Nejde o jednu změnu. Je to o tisíci malých krocích - doma, ve škole, v obchodě, v městě. A každý krok, který uděláš, má vliv. Když ty jako rodič zvolíš vodu místo limonády, tvoje dítě se naučí, že voda je normální. Když škola zruší slazené jogurty, ostatní děti to přijmou jako normu. Když město postaví chodníky, lidé začnou chodit.

Primordiální prevence není o tom, abys měl dokonalé zdraví. Je to o tom, abys vytvořil prostředí, kde zdraví není výjimkou. Je to o tom, abys děti nechal růst ve světě, kde je zdraví jednoduché, přirozené a normální.

A to je největší dárek, který můžeš dát budoucí generaci.